pondělí 7. dubna 2014

A proč?

Možná se Vám zdá, že Letem Blogosvětem v poslední době spíše spí, než bdí...a tak jsem využila malé a vzácné prokrastinační chvilky (bohužel bez ironie) k vysvětlení a přiblížení toho, proč Vás v poslední době nezasypáváme blogotipy a dalšími spamy supertruper linky..

Tak nejdřív k sobě. Včera večer jsem se po dvou týdnech vrátila od pralinkožroutů, kteří mě poněkud zaskočili časově náročným programem, kdy jsem ráno vstávala v 8 a ze školy se vracela v 5 odpoledne, deadly dead, připravená akorát na to, sníst si svou bagetu, lehnout si do postele, chvilku zírat do stropu a pak usnout.

Letem Blogosvětem tak bylo vlastně jenom půl. A ani to půl nebylo (a stále není) úplně stoprocentní. Hanka se připravuje na poměrně těžké magisterské přijímačky, kdy se v podstatě musí za měsíc naučit něco, na co jiní měli tři bakalářské roky.

Zkrátka jsme v poslední době nohama trochu více na zemi a méně v zaslíbeném prokrastinačním prostoru. Mrzí mě to, už jen proto, že mi připadalo, že se tohle mále nic začíná měnit v trochu větší něco, které i třeba někdo jednou za čas poslouchá, čte a čeká na nové příspěvky (ale to už si možná moc fandím). A do toho všeho nás čekají státnice, bakalářky, přijímačky, postátnicové párty, přijímací rozhovory na supervýdělečné prázdninové masterjoby...:D

Sama u blogerů, které čtu, nemám ráda tyhle proč-nemám-na-svůj-blogísek-čas výmluvy. Nicméně v situaci, kdy je Letem spíše spící než bdící, mi tenhle článek přišel jako rozumný důvod pro to, si trochu zaprokrastinovat.
Každopádně, nehodláme odumřít úplně. Přiznávám, určité zaječí úmysly co se květnového vysílání týče tu jsou, ale minimálně o blogotipy na facebooku nepříjdete.
Prosit o strpení nemá smysl a vlastně se mi to i celkem protiví. Tak Vás odkážu ke konkurenci, které vlastně máme, za ten skoro rok, plnou zeď.

Snad ještě jedna věta na závěr, kterou vám vlastně klademe na srdce po celou dobu naší existence (i přesto, že ji většina z vás celkem vytrvale ingoruje!:D) - chceme od Vás reakce, tipy, kritiku a doporučení. Chceme vědět, co od nás chcete slyšet, co Vás zajímá, co jsme minuly a neměly bychom...Vaše reakce jsou pro nás to nejcennější, co Letem plodí.

a fotky jsou z dob, kdy jsme se jen tvářily, jak děsněbusy jsme. Mám skoro slzy v očích...:D

1 komentář:

  1. nádherný blog! moc se mi líbí tvoje příspěvky :) sama mám začínající blog a byla bych moc ráda, kdyby sis udělala čas a podívala se na něj :)
    http://anovam.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat