Jsme...

Ahoj.

Asi nebudu dělat žádný tyjátr, bilance (tak ok, ty možná trochu jo) ani děkovačky.

Zkrátka - jsem už rok.

A v hlavě prázdno. Píšu tenhle článek vlastně asi proto, že jsme před týdnem byly s Hankou na poradě marketingového oddělení Rka a to nám doporučilo znovu oživit nás blog. A taky přidat fotku se všemi hosty, kteří u nás za ten rok byli. A taky neházet Letem za hlavu. Znovu mu věnovat svůj čas, chuť a energii.

A my jsme si řekly - tak jo. Vždyť jsme přece už rok.

Docela vtipné je, že za ten rok jsme stihly jenom 12 vysílání (ehm, pro ty co neví - máme vysílat 2x měsíčně, což znamená, že těch vysílání mělo být zhruba tak...24?). A 8 hostů. Přičemž jsme je ani nezvládly všechny vyfotit (z Maryny jsme stihly třeba jen zákusek a ani ten nebyl celý).

Na druhou stranu - stihly jsme se ukázat v televizi, nasbírat a ztratit první hatery, nasbírat a ztratit první fanoušky, vybudit a zase uspat vaše reakce, vybudit a zase uspat samy sebe, změnit koncept pořadu a konečně - nenaučit se ovládat techniku vysílacího studia (ano, ještě se nestalo, abychom odvysílaly a všechno šlo jako na drátkách :D).

Jsme už rok.

Nebýt Hanky, která mi tohle jubileum pořád připomíná (a už zmíněného marketingového týmu, který nám dodal pocit důležitosti :D), tak tenhle článek asi nikdy nevznikne. Z dětství mám zafixovaný odpor k narozeninám TV Nova, narozeninám magazínu DNES a vůbec všem dalším umělým výročím, jejichž oslavám jsem nikdy nerozuměla.

Jsme už rok.

A vlastně ano. Naše srdce bijí pro Letem, ať už to zní jakkoliv. Opustila nás posedlost čísly, nesmyslnými vizemi toho, kam až to s Letem dotáhnem... a prostě nás to baví. A je to krása. Baví nás přemýšlet, koho pozvem a na co se ho zeptáme. Baví nás i stres před vysíláním, baví nás hosté, kteří jsou jako neřízené střely, baví nás i tiché vody, které pak vlastně břehy melou. Bavíte nás vy. Baví nás, že máme svou vlastní hračku, které roste, mění se a snad nám občas dává i víc, než my dáváme jí.

Jsme už rok. A naše srdce - bijí pro - Letem.