Haters gonna hate

..aneb mé oblíbené téma - hejtři a jejich hejty.

Pokud se Vám někdy stalo, že diskuze pod článkem vašeho oblíbeného blogu vás upoutala víc než samotný článek..well, jste tu dnes správně. Aby nedošlo k omylu - slovo upoutala má negativní význam. Jednoduše řečeno - pod článkem se vytvoří něco podobného tomu, co vzniká pod politicky laděnými příspěvky na novinky.cz - žumpa.

Já jsem se prvně komentářům pod články vyhýbala - mylně jsem se domnívala, že do komentářů přispívají jenom chvalidupky. Haha, jak velký byl můj omyl! Anonymové jsou dnes, pokud nemáte moderované komentáře, nedílnou součástí tohoto malého-prosebe-světa. Mají své oblíbené blogerky, které chodí hatovat, ať už postují cokoliv. Rádi se vymezí proti naprosto všemu a to prakticky jakýmikoliv argumenty (seš tlustá, protože seš tlustá!).

Spousta blogů v poslední době zavedla moderované komentáře - upřímně, až mě to trochu zamrzelo. Přicházím tak o spoustu veselých kratochvílí, kdy jsem se v komentářích mohla pobavit nad malostí některých lidí, dost marně skrývanou závistí a nebo taky naprosto neskrývanou závistí, jejímž jediným účelem bylo prostě jenom kopnout (a o to se mi to zdálo vtipnější).

Ale aby to dnes nebylo jen o mém filozofování...prošla jsem pár blogů, o kterých vím, že byly (v případě - patrně už jen jednoho - ještě jsou) oblíbenými shromaždišti těchto podivných lidí a přináším vám pár názorných ukázek.

/

Začneme zvesela, anonymem se smyslem pro humor, který se ubohé blogerky zastal před otázkou, která jim přistává při zveřejnění každého outfitu s holými kotníky. Na druhou stranu je fajn, že taková spousta čtenářek má starost o zdraví svých oblíbených autorek. Možná se časem začnou ptát i na to, jestli si ráno vzaly tílko, aby jim nenachladly ledviny a mohly mít jednou děti (zdravím babičku!).

Tu

/

Pěkná ukázka dvou rozdílných přístupů. K prvnímu se mi nicméně moc vyjadřovat nechce, daleko více mě pobavil ten druhý. Napadlo mě hned několik frustrací, které stojí za tímhle nebohým příspěvkem, rozvádět je ale asi nebudu. Anonym se zkrátka Pavlíně Jágrové pokusil poodhalit kouzlo úspěšného blogování. Nebo vlastně pardon - blogování na úrovni..bych to asi neměla zaměňovat, tyhle termíny.:D Takže bacha na to - můžete být úspěšní a známí jak chcete, ale když nesypete články z rukávu minimálně stejným tempem jako český bulvár, blogerka na úrovni z vás nikdy nebude.

Tu

/

Další strike. A taky další hezká ukázka toho, jak zareagovali ostatní anonymové. Well, když už nevíte jak si kopnout, sáhněte do hlubokých temných hlubin, a vytáhněte věc, které byste do očí v životě nikomu neřekli (aspoň doufám!:D). Na mě z toho tryská čirá závist vyjádřena tou nejvíc primitivní formou (znáte z biologie prvoky? takové ty jednoduché organismy, co mají třeba jenom 5 orgánů z čehož 1 je buňka, která to všechno řídí a je tak jednoduchá, že říkat jí mozek, by byla urážka? Tak kdyby tahle věta mohla být ztělesněná - byl by to prvok!). 

Tu

/

Vzpomínáte si, jak byly holky z A cup of style pozvány na Ples v Opeře? Lucka tehdy zvolila docela odvážné, černé šaty, které byly z části průhledné. A právě tento kousek vylákal z temných diskuzních fór Módního pekla tamní ženy s jejich slovníkem ostravského horníka. Jakoby nestačilo to, co se pod fotkou objevilo na samotném MP - některé měly zkrátka potřebu své názory ventilovat i na blogu, o kterém očividně ani netušily, kdo jej píše.

Tu

 /

Pomalu se blížíme k hvězdnému konci.  Tenhle printscreen komentářů je z tohoto článku můj nejoblíbenější - přečtěte si Martininu reakci na komentář a pochopíte proč. Nicméně, napsat větu, ve které někomu nejdřív vpálíte, že podle vás dost přibral, načež za to alibisticky dodáte bez urážky (jakože teď jsem ti sice řekla, že oproti minule si dost ztloustla, ale furt můžem být kámošky, ne?), je dost, opravdu dost, vtipné.

Tu

/

..a jak jsem slíbila, hvězdný závěr. Nechci se v tom raději moc pitvat, takže to vezmu..co nejvíc zkrátka to půjde. Poté, co u nás byly holky z A cup of style jsem se začala více dívat na ask.fm blogerů - čtenáři jsou schopni zeptat se na věci, o kterých se vám ani nesnilo (a blogeři jim na to - světe div se - občas fakt odpovídají). A tak jsem narazila na otázky čtenářů na spor mezi Bárou z Vogue Haus a Pavlínou Jágrovou. Well, netrvalo dlouho a objevila jsem - tehdy čerstvě publikované - tohle.
Víc dohledáte na asku Pavlíny (které se všechny komentáře posílají na email, takže i přesto, že jej Bára odstranila, jeho původní forma je stále zdokumentována a myslím že na P. asku i někde dohledatelná), ostatně i Báry. Mě to zarazilo i pobavilo zároveň. Zarazilo, protože mě vlastně asi ani nikdy nenapadlo, že by mohla v blogosvěte existovat taková forma..rivality? A pobavilo, protože tomu, jak se z toho Bára snažila vybruslit, se nedalo nic jiného než zasmát. Občas je možná lepší pokorně mlčet, než kolem sebe kopat a dělat to ještě horší, než to je.

Tu

Mhm, máme to za sebou. Prohlídka hradu Žumpablog právě dospěla ke svému konci. Asi je nutno konstatovat, že opravdu není anonym, jako anonym. A jak už jsem ostatně někde psala - hýčkejte si své anonymy, mějte je rádi. Občas s nimi, jak je vidno, může být docela zábava..

Peace and love,

Z.