neděle 6. prosince 2015

Helou there!

Trochu mrtvo po pěšině, což? Nedivte se...stárnem, lenivíme, nečtem blogy a v neposlední řadě nemáme s Letem žádnou pracovní smlouvu, že jo.. A taky nás to trochu přestalo bavit, ehm. Asi jsme se - nebo teda - asi jsem se (Hanka food sféru sleduje pořád) ocitla v takovém to mrtvém prostoru, kdy mě už nezajímá fashion blogy a ještě nezajímají zběsilé-matky blogy. Jsem vlastně teď někde v místech, kdy mě nezajímají žádné blogy.:D

Právě jsem smazala větu, ve které jsem vypisovala, co mě teda aktuálně zajímá - jenomže - koho zajímá, co mě zajímá?! Směju se.

Navíc, i u lidí, které jsem sledovala se hodně změnilo. Myslím teď hlavně vegan-nature-friendly vlnu - holky už si nebarví vlasy a netetují obočí (bo ropa), nenakupují v kauflandu (bo lokálno), nejí snickersky (bo sugar free diet), neholí nohy (bo rovnost)... no offence, samozřejmě, spousta z těhle věcí je fajn a třeba mají i potenciál udělat jednou tenhle svět lepší, aaale... tak jako jsem před rokem uvažovala nad tím, jestli jde o módní vlnu, tak teď už jsem si tím stoprocentně jistá. Prostě to teď frčí. Zkuste dělat opak všech těhle vět a blogosvět vás za to sežere, bez ohledu na to, že to ještě před rokem a půl všichni dělali taky.  

http://data.whicdn.com/images/211288377/large.jpg

Tak asi proto mě už nebaví sledovat blogy. Prakticky v každém (yes, výjimka miláček Melisa, mám ji téměř v každém článku ale sorry, je to srdcovka) blogu to vidím. A ok, je to teda půl bídy když už propagují značky, které jsou jakýmkoliv způsobem ke světu-friendly, ale stejně.. Prostě mi to příjde jako hrozně rozporná záležitost. Navíc si nemůžu pomoct a za každou fotkou z toho na mě křičí narcis prvek. Když se ke mě občas dostane nějaký report z výletu - ehm, třeba sedmero reportů z jednoho výletu - tak mám potom pocit, že ti lidé jeli na výlet/šli na kafe/oběd/cokoliv vlastně jen proto, aby se u toho fotili a pak si mohli napsat článek na blog. Trochu žití nežití, ne?

Nechci psát hejtovací článek - jen se snažím vysvětlit ty rozporné pocity, kvůli kterým se to náhle všechno utlo. Neberu lidem jejich blogování a vlastně ani nechci aby blogovali jinak, je to každého věc, každej to svý životní sluníčko prostě hledáme jinde (ale fakt, jen to nedokážu napsat bez ironie.:D). Já jsem v tom přestala vidět smysl v momentě, kdy jsem si uvědomila, že blogy už dávno nejsou tou alternativní sférou, která měla poskytovat inspiraci jinak, než to dělá masa. Ty nejčtenější prostě fungují v přímém propojení s nějakou se značek - u nás nejčastěji HaM. A o čem to je, když pak příjdu na nějakou párty, co se tváří maximus alternativus a stejně tam mají všechny holky ty samé beannie, kalhoty do pasu, holé kotníky, na nohou niky (bacha, tady se to diverzifikuje - můžete mít air maxy a nebo new balance!), místo trička hadr z háemka, na hlavně drdůlek jako nosila babička Boženy Němcové a když odcházejí, tak na sebe hodí kabát ve stylu županu (teď nejnověji vlastně bílý kožich). A tak bych mohla pokračovat do nekonečna - hodinky DW, kabelky MK, ombré... Přes kopírák, jedna jako druhá. A všechny je znají a čtou, ty blogy, co se tváří děsně alternativně...

http://data.whicdn.com/images/92867393/large.png
vidíte ty paradoxy? i když máme na výběr, stejně se neumíme rozhodnout sami. Chceme být originální a jiní a pak stejně kupujeme to, co nosí/mají/chtějí všichni. Už jsem tuhle větu jednou použila ve výše odkazovaném článku, ale teď mám pocit, že platí stokrát víc - chceme se odlišit, nebo zapadnout? Vážně bychom bez blogů a reklam nevěděli, co chceme? A do jaké míry jsme ochotni si připustit, že to, že máme ve skříni nejnovější kolekci, neznamená, že jsme trendy, ale to, že reklama+prodejce=high five?
Pozn.: nejsem lesní žena co nosí kabát po babičce protože je pořád dobrej tak proč si kupovat jinej (doufám?:D). Jen se snažím nad utrácením svých peněz přemýšlet víc, než předtím. 
JeštějednaPozn.: skoro se teď cítím jako jedna z obětí těch módních vln co je jmenuju výše - nenakupuju bo indické továrny!:D
Well. Howgh.

Ještě chvíli k samotnému Letem. Pokud jste od tohoto článku čekali třeba i něco jako - a příští týden olalala vysíláme a bude to supr - tak ne. Já jsem od ledna ve Francii (dneska jsem se slzou v oku koupila letenky), Hance začíná něco jako co děláš zítra? mám statnice.a pozítří? taky. a popozítří? tež. Takže to vlastně ani není moc realizovatelné. Upřímně, nemyslím si, že se vůbec vysílání ještě někdy obnoví (jedině až bychom dospěly do té fáze zběsilých matek).
Ale blog, blog možná potenciál ještě má. Z pochopitelných důvodů už asi ne ve formě týdenního přehledu nového blogočtiva, aaale...věřím, že čas od času se najde téma, o kterém je chuť psát. A možná, možná se ta chuť ani nebude muset zase kulminovat půl roku.:)

Z.

1 komentář:

  1. K tomu můžu napsat: jo.
    Taky mě za poslední asitak rok přestalo důkladnější prohlížení většiny fashionblogů bavit. Nějak se nemůžu zbavit pocitu, že to spousta lidí dělá ne upřímně, ale s vidinou potenciálního výhodnýho byznysu. Ne že by na tom bylo něco špatnýho, komu by se nelíbila taková obživa, žejo, jenom to často bývá na úkor osobitosti blogu, a to mě pak prostě nebaví.
    A jinak: Mě by fakt zajímalo, co tě zajímá!

    OdpovědětSmazat